Metadata 2730
Mapová služba pro práci s kompletními výkresy Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a výkresů Aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje PK. územní rozvoj, ZUR
Aktualizace metadat: 04.02.2025
Polohopis železničních mostů a propustků. Objekty jsou lokalizovány dle metodiky Správy železnic podle čísel traťových definičních úseků a kilometrických poloh objektů.
Aktualizace metadat: 01.12.2020
Úrovňové křížení komunikací s hlavními železničními tratěmi. Verze 1012.
Aktualizace metadat: 12.08.2014
železniční přejezdy na silniční a dálniční síti ČR (dálnice, silnice I.-III.tříd)
Aktualizace metadat: 14.03.2022
Polohopis železničních přejezdů, zaměření pomocí GPS. Objekty jsou lokalizovány dle metodiky Správy železnic podle čísel traťových definičních úseků a kilometrických poloh objektů. Uvádí se číslo přejezdu, které je kontaktním údajem pro IZS.
Aktualizace metadat: 01.12.2020
Služba zobrazuje významné body železniční sítě, železniční stanice a zastávky. Kromě jejich lokalizace jsou dostupné i informace o jejich typu a vlastníkovi.
Aktualizace metadat: 17.01.2025
Polohopis železničních tunelových objektů, generovaných z technických dat o tunelech. Objekty jsou lokalizovány dle metodiky Správy železnic podle čísel traťových definičních úseků a kilometrických poloh objektů.
Aktualizace metadat: 01.12.2020
Definiční body železničních zastávek, stanic a nádraží
Aktualizace metadat: 09.01.2012
Datová sada obsahuje žtz linie starého drátu, nového drátu, hraničního pásma a vojenského prostoruDatová sada obsahuje také body - zázemí pohraniční stráže -pohraniční roty, pikety, hlásky, bunkry, závoryV ČSSR bylo vytvořeno cca od roku 1948 hraniční pásmo (mezi západním a východním evropským blokem), do nějž byl povolen vstup pouze na speciální propustku. Hraniční pásmo mělo šířku 4 až 10 km a tato část republiky se tak stala pro normálního člověka nepřístupnou. Cca 2 km od hranice směrem do vnitrozemí b...
Aktualizace metadat: 31.07.2020
Vznik rozsáhlé série grafik, byl pozoruhodným činem. Redaktoři a spolupracovníci časopisu Světozor, udělali to, co bylo již zavedeno v britských a francouzských obrázkových časopisech Le Monde Ilustré či The Illustated London News. Edvard Herold uměl látku zpracovat zajímavě i textově. Díky časovým relacím si můžeme udělat představu o tom, kolik času měl v průměru na jednotlivé kresby. Unikátní reportáž tohoto malíře a ilustrátora je pohledem člověka, který musel trasu z redakce Světozoru projít z velké čá...
Aktualizace metadat: 20.03.2025