Lesnická typologie, jako základní disciplína hospodářské úpravy lesů, se zabývá klasifikací trvalých ekologických podmínek tzn. rozdělení lesů na segmenty s podobnými růstovými podmínkami, zhodnotit tyto ekologické podmínky a vyvodit závěry pro vhodné lesnické hospodaření. Cílem lesnické typologie je odvození růstových podmínek na základě poznaných kauzálních vztahů vegetace k hlavním prvkům fyzikálně–geografickým, geologicko–pedologickým a klimatickým. Výstupy lesnické typologie slouží jako podklad pro stanovení hospodářských opatření a provozních a produkčních cílů (Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy). Význam výstupů lesnické typologie byl ještě posílen v nových politicko-ekonomicko-enviromentálních poměrech, kdy se stala rovněž podkladem pro hodnocení funkcí lesních ekosystémů, oceňování lesů nebo pro tvorbu plánů péče u zvláště chráněných území. Nástrojem pro klasifikaci ekologických podmínek je Lesnicko-typologický klasifikační systém, který popisuje ekosystémy s ohledem na potenciální vegetaci. Hlavními rámci diferenciace ekologických podmínek jsou vegetační stupně (zohledňující gradient vertikální zonálnosti vegetace) a edafické kategorie (zohledňující gradient trofnosti a hydricity stanoviště). Elementární jednotkou systému jsou Lesní typy, které jsou na základě ekologické příbuznosti slučovány do Souborů lesních typů.
Lesnická typologie se zabývá vylišením jednotek ve všech lesních krajinných segmentech. Jednotky popisují potenciální vegetaci. Účelem je zařazení přírodních podmínek z hlediska vertikální zonálnosti, trofnosti a hydricity do jednotek lesnicko-typologického klasifikačního systému. Výsledkem je lesnicko-typologická mapa, kde jsou zanesena všechna území lesů, a v kterých jsou zobrazeny jednotky systému. Ke všem jednotkám jsou zpracovány charakteristiky jednotek s poznatky o proměnlivosti fytocenózy ve vývojovém cyklu porostu a ve stádiích, poznatky o růstových zákonitostech vyjádřené růstovými křivkami jednotlivých hospodářských dřevin a i některé praktické závěry vzhledem k provozním cílům. Na základě lesnicko-typologické mapy je odvozena mapa kategorií lesa, jelikož některé jednotky přímo stanovují kategorii lesů. Sloučením podobných jednotek jsou stanoveny základní jednotky lesního hospodaření – hospodářských souborů. Lesnicko-typologická šetření se provádějí na reprezentativních lesnicko-typologických plochách, na nichž se popisuje dřevinná složka, přízemní vegetace, humus a půdní poměry. Doplňkem tohoto základního šetření je laboratorní půdní analýza pro vybrané plochy, dendrometrické měření v porostech blízkých cílové skladbě a šetření zaměřené na praktickou aplikaci lesnicko-typologických podkladů (pěstění lesů, genetika, meliorace, nauka o produkci).
Národní lesnický institut pobočka Brno
Zouhar Václav
Vrázova 1,
Brno,
616 00,
CZ
email:
podatelna@nli.gov.cz
Role: kontaktní bod
Kvalita
Aplikaci Lesnicko-typologického klasifikačního systému provádějí pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. V terénu provádějí zařazení pozemků určených k plnění funkcí lesa do jednotek klasifikačního systému, dále v terénu vykonávají monitoring lesního prostředí na trvalých lesnicko-typologických plochách. V terénu sbírají data pomocí fytocenologických snímků a odběru půdních vzorků. Data jsou aktualizována ročně.