Základní topografická mapa České republiky 1 : 25 000 v S-JTSK

Základní topografická mapa České republiky 1 : 25 000 v rovinném souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), dále v textu označovaná jako ZTM 25/S-JTSK, je základním státním mapovým dílem. ZTM 25/S-JTSK od 1. 7. 2023 nahrazuje Základní mapu České republiky 1 : 25 000 (ZM 25). ZTM 25/S-JTSK zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů, území České republiky je zobrazeno na 717 mapových listech.
Sekční čáry kladu (vnitřní rámy) mapových listů ZTM/S-JTSK tvoří obdélníky, jejichž strany jsou rovnoběžné se souřadnicovými osami S-JTSK a jsou dlouhé 500 mm ve směru osy Y a 400 mm ve směru osy X v měřítku příslušné mapy. Mapový list ZTM 25/S-JTSK tak zabírá plochu 12,5 km × 10,0 km. Do rozměru nejsou započítány doprovodné prvky uváděné na tiskové variantě mapového listu (tj. např. stykový pás a rámové a mimorámové údaje). Rozměry tištěné mapy včetně všech rámových a mimorámových údajů jsou 480 mm × 770 mm. Mapové listy ZTM 25/S-JTSK jsou označeny nomenklaturou, která má alfanumerický charakter, který upřesňuje polohu mapového listu ZTM 25/S-JTSK v rámci mapového listu menšího měřítka, z něhož je odvozen. Mapové listy jsou navíc doplněny o název mapového listu, který je zpravidla shodný se jménem největšího sídla vyskytujícího se na daném mapovém listu, v případě ZTM 5/S-JTSK, ZTM 10/S-JTSK a ZTM 25/S-JTSK se jedná o název příslušné ZTM 50/S-JTSK. Nenachází-li se na mapovém listu žádné sídlo, použije se jiné jedinečné geografické jméno (vrchol, vodní tok, pozemková trať) z daného mapového listu. Mapové listy ZTM 25/S-JTSK vznikají rozdělením mapového listu ZTM 50/S-JTSK 2 řadami a 2 sloupci na 4 mapové listy, které se označují v rámci mapového listu ZTM 50/S-JTSK průběžně v řadách od severozápadního rohu písmeny a, b, c, d. Označení mapového listu je např. Žďár nad Sázavou 0506-D-c.
ZTM 25/S-JTSK obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území, hranice chráněných území, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi se základním intervalem vrstevnic 5 metrů, terénními stupni, skalními útvary, roklemi, sesuvy půdy nebo sutí, osamělými skalami a balvany, skupinami a řadami kamenů a kótovanými body s uvedenou nadmořskou výškou. Popis mapy sestává ze standardizovaného geografického názvosloví, názvů obcí a částí obcí, druhového označení objektů, kót vrstevnic a kótovaných bodů, názvů chráněných území. Obsahem tištěných mapových listů je i kilometrová síť S-JTSK a ETRS89-TMzn a zeměpisná síť ETRS89, mapový rám s rámovými údaji (např. směrové údaje vybraných komunikací, názvy spůlných sídel, popis sousedících států, souřadnice) a mimorámové údaje (např. vysvětlivky, tirážní údaje, grafické, číselné a sklonové měřítko, interpolační měřítko zeměpisné sítě souřadnicového systému ETRS89, grafické zobrazení mapy v kladu mapových listů, vyjádření poledníkové konvergence a magnetické deklinace, grafická vyjádření přehledu správních a katastrálních hranic a hranic chráněných území ad.).
Předměty obsahu mapy jsou znázorněny pouze na území České republiky. Při zobrazení polohopisu v ZTM 25 se pro zajištění grafické přehlednosti mapy uplatňují metody kartografické generalizace – cenzální a normativní výběr (vypuštění prvků na základě kvantitativních a kvalitativních parametrů, příp. další redukce počtu prvků), geometrická generalizace (posun, zjednodušení tvarů), kartografický posun nebo zvětšování malých rozměrů a změna klasifikace (seskupení více kategorií prvků do jedné kategorie). Při zobrazování budov se umožňuje aplikace metody agregace.